Jak vymalovat obývák
Nevíte, jak vymalovat obývák? Tak si nejdříve rozmyslete, k čemu místnost vlastně slouží a jak je prostorná. Malé a velké pokoje se zařizují a malují úplně jinak. V bytech s menšími pokoji záleží na každém detailu, který může místnosti opticky zvětšit. Barvy na stěnách mají v tomto ohledu velkou moc. Platí, že ty světlejší prostor odlehčují a zvětšují, ale závisí také na tom, zda je určitá barva na stropě, na stěnách nebo na podlaze (podrobněji v článku o tom, jak vyzrát na barvy v bytě - najdete tu i tipy pro barvy v obýváku)
Zdroj: ooh_food (Flickr)
Které konkrétní barvy tedy představují správné odpovědi na otázku „jak vymalovat obývák“?
TIP!
Oranžová – levné decentní odstíny, se dobře shání, ale trochu nudí a na stěně je má leckdo – zkuste raději použít sofistikovanější oranžovou – třeba lehce okrovou, žlutooranžovou nebo lososovou! Pro obývák barva těchto odstínů znamená povzbuzení komunikace, v oranžovém obývacím pokoji si tedy dobře popovídáme.
Zelená – světle zelená se určitě hodí pro obývák. Barva patří mezi teplé a svěží, tedy pokud malujeme výraznější variantou světle zelené. Prosvítí tmavé pokoje, hodí se k ní nábytek ze světlého nebo černého dřeva, pistáciově zelená nebo mátově zelená zase vyžaduje teplejší místnosti a tmavě hnědý nábytek.
Žlutá – dobrá pro chladnější místnosti. Světle žlutá způsobuje, že pokoj vypadá větší, tmavě žlutá až okrová zase zútulňuje.
Toto jsou ovšem jen tipy. Problém, jakou barvou vymalovat obývák nemá jednoznačné řešení. Pravidla pro obývací pokoje a jejich barvy jsou volnější než v případě jiných místností. Záleží především na tom, v čem se obyvatelé budou cítit nejlépe. Divočejší barvy, pestrobarevnou kombinaci nebo například sytě fialovou si klidně lze dovolit, jestliže je tomu přizpůsobeno i ostatní vybavení (barevně sladěné bytové doplňky) a místnost má dostatečnou velikost. Pro obývák barva představuje faktor, který mu dá charakter a napoví hostům, zda se v bytě budou cítit příjemně.
Pro další inspiraci se můžete podívat na stránky jakvymalovat.cz.
V 
